JAK VZNIKLA SÍŤ CYKLOSTEZEK KOLEM STARÉHO MĚSTA

Vážení spoluobčané, milí přátelé,

k napsání tohoto příspěvku mě přiměla informace, že město bude opravovat cyklostezku mezi Starým Městem a Huštěnovicemi. Připomnělo mi to, že od budování sítě cyklostezek nejen u nás, ale troufnu si říci i na celém Slovácku, uplynulo už více než dvacet let. První akce – například úseky Za Tratí a směrem na Velehrad – se totiž realizovaly už v roce 2005.

Podnět k budování cyklostezek vznikl na Ministerstvu dopravy, kde byly vyčleněny finanční prostředky na to, aby obce a města mohly získávat dotace na propojení cyklostezek mezi sebou a tím podporovat bezpečnou bezmotorovou dopravu. Tyto prostředky se čerpaly prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Později se přidaly také evropské fondy, které umožnily realizaci dalších úseků. V případě Starého Města byly první projekty financovány především právě z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury.

Když se dnes projedete na kole kolem Starého Města – ať už směrem na Velehrad, Babice, Kostelany nebo Zlechov – možná už si ani neuvědomíte, že ještě před dvaceti lety většina těchto tras vůbec neexistovala. Cyklisté tehdy jezdili po frekventovaných silnicích mezi auty a dojíždění na kole do práce nebo do školy bylo spíše odvážným rozhodnutím než běžnou součástí dopravy.

Právě proto jsme se tehdy ve vedení města rozhodli začít postupně budovat bezpečnou síť cyklostezek, která by propojila Staré Město s okolními obcemi. Projekt začal za starosty Miroslava Schönbauma a já jsem se na něm od roku 2002 podílel jako místostarosta. Později, během svého působení ve funkci starosty až do roku 2021, se tato síť postupně doplňovala a rozšiřovala.

Cyklostezka „Za tratí“ vytvořila přirozené spojení mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm. Tato cesta zde sice existovala již dříve, ale její povrch byl kompletně obnoven a upraven. Ukázalo se, že cyklostezky nejsou jen rekreačním projektem, ale také praktickou součástí každodenní dopravy mezi městy.

V témže období vznikla také cyklostezka na Velehrad, která kopíruje bývalou poutní cestu. Postupně zde byla vysazena alej stromů a vznikla i křížová cesta. Stezka tak dnes slouží nejen cyklistům, ale i poutníkům a turistům a vlastně navrací této trase její původní duchovní význam.

Myslím, že nejnáročnější přípravu vyžadovala cyklostezka kolem Baťova kanálu. Původně zde byla zarostlá a neudržovaná pojezdová cesta. Postupně se ale obnovovala i vodní turistická doprava a celé území bylo zároveň důležitým místem pro přírodu i rybáře, kteří zde měli dlouhodobě klid.

Probíhala také složitá majetkoprávní jednání mezi městem a Povodím Moravy. Nakonec se podařilo najít řešení v podobě nájemní smlouvy, která umožnila vybudování cyklostezky a zároveň upravila vztahy při případném poškození hrází – tedy kdo a za jakých podmínek bude odpovídat za opravy. Tyto principy se později uplatnily i na dalších úsecích, kde se cyklostezky budovaly na korunách hrází nebo podél vodních toků.

Po těchto složitých jednáních nastoupili projektanti, připravily se žádosti o dotace, proběhla výběrová řízení na zhotovitele a následovala samotná realizace staveb, zakončená slavnostním otevřením.

Jedním z prvních velkých projektů byla cyklostezka podél Baťova kanálu ze Starého Města směrem na Babice. Tato trasa se stala základem páteřní sítě, na kterou postupně navazovaly další úseky směrem na Otrokovice a Kroměříž. Po více než patnácti letech se tento úsek nyní opravuje – stabilitu podloží totiž ovlivňuje i hladina vody, kterou zvyšují bobři. Je to připomínka toho, že infrastruktura po letech potřebuje také údržbu.

Dalším důležitým krokem byla cyklostezka na Kostelany nad Moravou. Zde vznikla jedna z prvních betonových cyklostezek pod hrází Moravy, na kterou navázal také asfaltový úsek po koruně hráze. Dodnes však zůstává asi dvousetmetrový úsek s původním panelovým povrchem, na který si dlouhodobě stěžují především in-line bruslaři.

Je třeba připomenout také cyklostezku na Trávníku, která je společná pro chodce i cyklisty a dnes přirozeně slouží od Zerzavice až po železniční most. Tento smíšený úsek podél místní komunikace byl realizován v roce 2009. Později na něj navázalo spojení ze Zerzavice směrem na Huštěnovice a po most přes Baťův kanál na Louky. Tím jsme vlastně propojili trasu od Kostelan až po Babice a později ještě dále.

Za poslední samostatný úsek klasické cyklostezky lze podle dostupných materiálů považovat úsek podél Baťova kanálu z roku 2009, který vedl od mostu po napojení na stávající cyklostezku budovanou v roce 2006. Pokud bychom do této sítě započítali i smíšené stezky se společným provozem chodců a cyklistů, patří mezi pozdější realizace také Kostelanská cyklostezka z roku 2018, která byla ukončena napojením na silnici II/427. Součástí této stavby byly i přeložky a nová výstavba veřejného osvětlení.

Myslím, že dnes můžeme říci, že se podařilo vybudovat základní síť cyklostezek, která propojuje Staré Město s okolními obcemi. Umožňuje lidem bezpečně dojíždět na kole do práce, podporuje turistiku kolem Baťova kanálu a celkově zlepšuje kvalitu života v regionu.

Je ale také jasné, že infrastruktura potřebuje průběžnou údržbu a postupné doplňování – ať už jde o osvětlení, úpravy povrchů nebo opravy po letech používání.

Tyto cyklostezky nejsou jen projektem z minulosti. Jsou důkazem toho, že když má město jasnou vizi a dokáže využít dotační programy, může dlouhodobě zlepšit život svých občanů.

Když jsme tyto cyklostezky začínali stavět, mnozí říkali, že jsou zbytečné. Dnes po nich každý den jezdí tisíce lidí. A to je nejlepší důkaz, že to mělo smysl.

Přeji si, aby Staré Město bylo městem, kde se lidé mohou bezpečně a pohodlně pohybovat – ať už na kole, pěšky nebo běžnou dopravou.

Na závěr chci poděkovat všem spolupracovníkům, zaměstnancům městského úřadu i zastupitelům, kteří se na budování sítě cyklostezek kolem Starého Města podíleli.

Josef Bazala
senátor a člen rady města